Falunská červeň - Falu rödfärg

2. září 2016 v 10:00 |  Severní glosy

Kdo by neznal švédské domečky v barvě falunské červeně? Ať na rodinných domcích či na tzv. sommarstogor (chatkách), typická červená až cihlová barva falu rödfärg vás na severu oslňuje ze všech koutů a stran. Originální nátěrová hmota pochází z Falunu v Dalarně. Ve Falunu se totiž už v době vikinské (cca 800-1100 n. l.) začala těžit měď, v 18. století šlo o největší měděné doly na světě a v dnešní době jsou oblíbenou turistickou atrakcí (těžba v dolech byla ukončena 8. 12. 1992). Falu rödfärg je registrovaná ochranná značka a nátěr vyrábí Stora Kopparbergs Bergslags AB, ale za v barvě falunské červeně se často označují i domy natřené tradičními nátěry červené barvy (obsahují např. žitnou mouku), ve kterých pigment z falunských měděných dolů nenajdete. Slovo faluröd se ve švédštině vyskytuje od konce 19. století.


Barva se vlastně vyrábí z odpadu vznikajícího při těžbě. Podle pramenů se o unikátních vlastnostech této hmoty vědělo už v 16. století, ale až do 18. století nešlo o cílenou a intenzivní výrobu. Jak vlastně barva vzniká? Při těžbě mědi se na povrchu dolu hromadí odpadní horniny, tzv. hlušina. Po dlouhé době, kdy v hromadě horniny proběhla mineralizace a zvětrávání, vznikl tzv. rödmull, hmota obsahující měď, limonit, oxid křemičitý a zinek. Rödmullen následně dělníci vyprali, prosili, zahřáli a namleli na jemná zrníčka. Přesný odstín závisí na teplotě úpravy - oxid křemičitý je totiž původně žlutý a se zvyšováním teploty nabírá stále sytější a tmavší odstín červené.


Při nátěru touto barvou může dřevo, ze kterého máte postavený svůj rozkošný švédský domeček, dýchat, nátěr však zároveň impregnuje a zabraňuje dřevu hnít. Je to ideální produkt do švédského podnebí, které je hodně vlhké. Natírá se pouze zvenčí domu. Jen nepatrné množství barvy jde na export - očekává se totiž, že při současné intenzitě těžby dojdou zásoby zhruba v roce 2090.


Zdroj:

 

Dočasný (a tvrdý) zákon o azylu

7. srpna 2016 v 14:38 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
20. července nabyl účinnosti nový švédský zákon o azylu (Riksdagem schválený 21. června), který upravuje podmínky získání azylu a jeho délku, a platí retroaktivně. Hlavně kvůli jeho retroaktivitě se ve Stockholmu odehrály protesty stovek žadatelů o azyl, kteří upozorňovali na nespravedlnost takového zákona. Nebudeme se tu zabývat otázkou retroaktivity tohoto zákona (nejsem právnička a nepodařilo se mi přesně zjistit, zda jde o pravou rektroaktivitu, ale zase proč by se nad tím jinak všichni tak rozčilovali), ale mrkneme na to, co zákon obsahuje a co bude znamenat.


Tento nový zákon bude účinný jen tři roky a dočasně omezuje možnost záskat ve Švédsku povolení k trvalému pobytu (které člověk, pokud úspěšně prošel azylovým řízením, obdržel vždy). Ten, komu bude nyní ve Švédsku přiznáno postavení uprchlíka, dostane povolení k pobytu na 3 roky, a ten, kdo se do kategorie "uprchlík" nevleze, ale bude mu přiznán nárok na mezinárodní ochranu, bude mít povolení k pobytu na 13 měsíců. Pokud budou po uplynutí této doby důvody, z nichž dotyčný povolení k pobytu dostal, přetrvávat, může mu být toto povolení prodlouženo. Pokud je tento člověk schopný uživit se, může dostat i povolení k trvalému pobytu - tím pádem jedinou cestou, jak z dočasného pobytu udělat trvalý, je práce.

Nová úprava se taky významně dotkne práva na sloučení rodiny. Nyní už smí do Švédska v rámci práva na sloučení rodiny přijít jen manžel(ka), partner(ka) a děti mladší 18 let. Pokud je manželi či partnerovi méně než 21 let, může úřad zamítnout vydání povolení k pobytu (opatření proti sňatkům dětí). Navíc nyní bude muset žadatel o sloučení rodiny dokazovat, že je schopný se o příchozí ekonomicky postarat - dříve musel dokázat jen, že je schopný se uživit sám (neplatí v případě, že žadatel je uprchlík nebo dítě).

Zákon je retroaktivní v tom smyslu, že povolení k dočasnému pobytu dostanou ti, kteří si o azyl zažádali od 24. listopadu 2015 dál (tj. den, kdy byl zákon poprvé předložen), ne od 21. června 2016, kdy ho Riksdag podepsal - což je nejproblematičtější záležitost tohoto zákona.


Švédští demokraté a Moderaterna chtějí, aby zákon byl trvalý, protože se obávají, že tak krátká doba nebude k vyřešení krize stačit. V roce 2018 budou ve Švédsku volby, to už budou nějaké výsledky zákona vidět, takže se z něj nejspíš stane žhavé volební téma.

Zdroje:

http://www.migrationsverket.se/Om-Migrationsverket/Nyhetsarkiv/Nyhetsarkiv-2016/2016-06-21-Riksdagen-har-beslutat-att-tillfalligt-begransa-mojligheten-att-fa-uppehallstillstand-i-Sverige.html
http://www.svt.se/nyheter/inrikes/harda-asyllagar-kan-bli-verklighet

Nový seriál Modré oči (Blå ögon)

31. července 2016 v 19:19 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
Do světových vod vplul nový švédský krimiseriál jménem Blå ögon (Modré oči). Ve Švédsku je před volbami 2014 a společnosti zmítají radikální proudy z antiimigračního tábora. Novým želízkem v ohni předvolebního boje je tzv. Trygghetspartiet (Strana bezpečí), která prohlašuje, že nelze přijímat další lidi do záchranného člunu, který je už plný, a v první řadě by se mělo pomáhat Švédům. Svou činnost započala i extremistické skupina Veritas, která bere spravedlnost do vlastních rukou a postupně se zbavuje nevyhovujících (podle nich) švédských občanů.



Hlavní postavou této Nordic noir je Elin Hammar (hraje ji Louise Peterhoff), která nahradí záhadně zmizelou kancléřku ministra spravedlnosti Sarah Farzin. Když se Elin pokusí zjistit, co se Sarah stalo, naráží na nečekaný odpor a je zatažena do politického bahna a odporného spiknutí.


Seriál sklidil ve Švédsku dost kritiky. Nehraje si totiž moc na politickou korektnost. Trygghetspartiet, která má znázorňovat stranu Švédští demokraté, má ve svém čele celkem odvážného a charismatického muže, což není způsob, jakým běžný Švéd vidí členy této strany. Navíc jedna z hlavních političek Trygghetspartiet je milující matka, babička a ošetřovatelka v domově důchodců a je tak velmi kontroverzní postavou. Louise a další herci toho od některých diváků schytali hodně, Louise to ale bere s nadhledem a dokonce oceňuje - prý je to znamení, že seriál není jen černobílý a že ho dělají správně.


Některé postavy vám nemusí připadat ne zrovna do hloubky propracované, faktem ale zůstává, že je to napínavé jako malé gaťky a podle The New York Times jde o jednu z nejzajímavějších událostí na mezinárodní seriálové scéně roku 2015. Louise samotnou jste už mohli vidět ve třetí sérii seriálu Most (Bron) nebo ve filmu Call Girl.

Špína světa politiky silně podbarvená současnou imigrační krizí a vzrůstem extremismu - tak takové jsou Modré oči a já doufám, že se brzy objeví aspoň s českými titulky. Pokud by nějaký vydavatel měl zájem a hledal překladatele, hlásím se dobrovolně. Úžasný Tak, a teď se jdu zase dívat.

Zdroj:

http://www.telegraph.co.uk/tv/2016/03/22/louise-peterhoff-all-hail-the-new-queen-of-scandi-crime/
https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2016/mar/24/blue-eyes-more4-terrifying-tv-show-that-tracks-the-rise-of-the-far-right-in-europe
 


Komáří mistrovství světa

27. července 2016 v 8:51 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
Předposlední červencovou sobotu se na severu Švédska v Övertorneå pořádal velmi zajímavý závod. Víte vůbec, kde je Torneå? Je to hraniční městečko mezi Švédskem a Finskem, mají tam mimochodem moc krásný kostel (vevnitř se nesmí fotit, ale běžte tam, interiér stojí za to).


No a Övertorneå (över = nad) leží 64 km přímo nad Torneå. Tam už jste v hlubokém Laponsku, obklopení spoustou mokřadů a jak jinak, komárů. Místní obyvatelé se rozhodli mraky krvelačných severských bestií využít k něčemu velmi kurióznímu - pořádají tu komáří mistrovství světa.

Principem je přilákat na svou nahou kůži co nejvíc těchto potvůrek se sosáčky. Loňský mistr světa Tommy Kyrö svůj titul bohužel neobhájil. Byl na hlavu poražen Kristofferem Ekersundem, na kterém se usadilo celých 135 komárů (o 22 víc než na Tommyho, kterému se loni podařilo nalákat 217 komárů). Tady je fotka z loňského mistrovství:


A toto je letošní borec Kristoffer! Gratulujeme! :D


Sexuální obtěžování na letních festivalech

7. července 2016 v 20:21 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
Je to smutné, ale bohužel jde o zatím největší švédské téma léta. Problém zpopularizovala v širokých médiích Zara Larsson. Tato 20letá zpěvačka, známá po celém světě (určitě znáte její píseň Uncover), se v lednu, když se na veřejnosti začaly vynořovat informace o sexuálním obtěžování na fesťáku We Are Sthlm, vyjářila na svém blogu v příspěvku "Ett svin är ett svin" (hajzl je hajzl). Tvrdě kritizuje policii, která měla celou událost ututlat a vyjadřuje naději, že to všechny holky ve zdraví přežily. Pokud je nějaký kluk bude obtěžovat, mají ho prostě udeřit do koulí. Píše, že násilí je násilí a hajzl je hajzl bez ohledu na původ.

Informace o obtěžování na festivalech ve Švédsku se začaly vynořovat po útocích v Kolíně a týkaly se až dva roky starých festivalů. Po lednové vlně oznámení rozruch na chvíli utichl, aby se s obnovenou silou vynořil nyní, ve fesťákové sezóně. V Karlstadu byl začátkem července festival Putte i parken, ze kterého přišlo jedenáct trestních oznámení. Zpěvačka Pernilla Andersson v následném otevřeném dopisu, který odeslala do Göteborgs-Posten, vyjádřila svůj smutek a obrovské znechucení ze současného stavu věci.

Na začátku července byl v Norrköpingu velký festival Bråvalla. Ke dnešnímu dni bylo ohlášeno pět případů znásilnění, z nichž jedno se mělo odehrát přímo během koncertu již zmíněné Zary Larsson. Zaru to nesmírně rozčílilo a na svém Twitteru napsala několik rozohněných příspěvků, kde mj. klukům přeje, aby shořeli v pekle (ani se nedivím) a soptí nad těmi, co se brání, že oni jsou hodní a nikdy by nic takového neudělali ("co dělají všichni hodní kluci, když jsou holky znásilňo-vané?"). Na Bråvalla hráli taky Mumford & Sons, které tato aféra hodně zarmoutila a kapela následně oznámila, že dokud se organizátorům nepodaří tyto útoky zastavit, už tam nikdy nevystoupí.

Nicolas Lagerstam, šéf festivalu Putte i parken, je toho názoru, že je nyní nahlašováno více útoků z toho důvodu, že organizátoři dívky nabádají, aby se nebály se ozvat. Faktem však zůstává, že nyní jsou festivaly nuceny jednat. Uvažuje se (hlavně v Göteborgu) o několika možných opatřeních - nejdrastičtějším by bylo zavést tzv. "bezpečné zóny", kam by mohly jen dívky. Prozatím se doufá, že by mohla stačit pomoc dobrovolníků a vyššího počtu členů ochranky. Tak můžeme jen doufat, že se to brzy vyřeší. Je to celkem síla, že se ve Švédsku dějí takové věci, ale zase by bylo naivní domnívat se, že u nás se to neděje. Ještě podotknu, že vzhledem ke stále probíhajícím vyšetřováním není totožnost pachatelů známa.


Zdroje:

http://www.dn.se/kultur-noje/musik/zara-larsson-om-overgreppen-polisen-gjorde-fel/
https://www.gp.se/n%C3%B6je/pernilla-anderssons-ilska-mot-m%C3%A4n-som-v%C3%A5ldtar-1.3451075
http://www.svt.se/nyheter/lokalt/ost/valdtaktsforsok-anmalt-pa-bravallafestivalen
http://www.svd.se/de-har-fatt-nog-av-festivalovergreppen#sida-6

40 let od svatby švédského krále Carla XIV. Gustava

19. června 2016 v 10:14 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
Dnes je tomu 40 let, co král Carl XVI. Gustav vyšel ze stockholmské katedrály Storkyrkan jako novomanžel. Jeho paní se stala Němka Silvia Sommerlath, se kterou se o čtyři roky dříve seznámil na olympijských hrách v Mnichově 1972. Carl udržoval jejich vztah po celou tu dobu v tajnosti, protože Silvia byla vše, jen je urozeného původu. Ale byla kočka, co říkáte?


Na olympiádě v Mnichově pracovala jako hosteska, ale na příští olympiádu, tu zimní v Innsbrucku, už měla jet jako členka organizační komise. Na veřejnost se zpráva o jejich tajném vztahu dostala až po čtyřech letech, 12. března 1976. Na zámku se toho dne prý novináři skoro ušlapali. A za tři měsíce byla svatba.


Vzali se 19. června 1976 ve Storkyrkan ve Stockholmu v přítomnosti 1 200 svatebních hostů. Carlovi bylo 30, Silvii 32 let. Svatební šaty ušil Silvii Marc Bohan z Dioru. Byla to první švédská královská svatba od roku 1797. Korunní princezna Victorie jako by Silvii z oka vypadla, co říkáte?


Victoria, současná korunní princezna, se narodila rok po svatbě - 14. července 1977. Za další dva roky přišel bratříček, Carl Philip. Za další tři roky se narodila princezna Madeleine.


Švédská královská rodina si vždy potrpěla na dodržování tradic a aby v rámci možností žila jako běžná švédská rodina. Takže rodiče s dětmi chodili do lesa na borůvky, pekli cukroví a v zimě lyžovali.


Rodinné foto z oslavy 20 let Carla na trůnu.


A takto vypadají Silvia a Carl Gustav dnes. Carl Gustav je čestným předsedou švédských skautů a rád se účastní jejich akcí, pravidelně jezdí např. na jamboree. Je taky fanouškem starých aut, vlastní třeba Volvo PV444. Silvia ráda čte, plave, jezdí na kole a obchází secondhandové trhy - loppisy. :)


Zdroj: http://www.svd.se/bilder-kungen-och-silvia-firar-40-ar-som-gifta

Nový zákon týkající se žadatelů o azyl

31. května 2016 v 20:58 | Lucie Podhorná |  Aktuálně ze Sverige
Ve středu 1. června 2016 začne ve Švédsku platit nový zákon týkající se odmítnutých žadatelů o azyl starších 18 let.

Loni přišlo do Švédska podle statistik úřadu Migrationsverket 70 384 dětí-žadatelů o azyl. Za rok 2015 bylo učiněno celkem 58 802 rozhodnutí o udělení azylu, z nich 32 631 kladných a 9 524 záporných, což, pozor, neříká nic o tom, kolik lidí do Švédska za rok 2015 přišlo (za celý rok 2015 to bylo 162 877, kdyby vás to zajímalo). Když totiž ve Švédsku požádáte o azyl, tak na rozhodnutí o udělení azylu čekáte hrozně dlouho, v poslední době až rok (kvůli velké tlačenici, která loni v zimě zapříčinila kolaps systému), takže vyřízené žádosti o azyl pochází ještě z předloňského roku.

Když do Švédska přijdete jako tzv. ensamkommande barn, tj. nezletilý bez doprovodu, přidělí vás úřady na starost nějakému švédskému kraji, který vám musí zajistit stejnou péči, jako mají děti švédské. V této době se o vás materiálně stará švédský stát, a to ať už jste zletilí nebo ne. Pokud je vaše žádost o azyl odmítnuta, můžete buď požádat znovu, nebo se vrátit do země svého původu (což je problematické, pokud nemáte doklady, jako je tomu v případě marockých nezletilých, které Maroko nechce bez prokázání identity přijmout; tito dospívající jsou proto zaseknutí v procesu - nemohou či nechtějí zůstat, ale jejich země je nepřijme). Do přijetí nového zákona to fungovalo tak, že pokud vaše žádost o azyl byla odmítnuta a vy jste zemi dosud neopustili, v den vašich 18. narozenin jste začali být považování za dospělé. V důsledku jste se z bydlení pro děti a dospívající pouze přesunuli do bydlení pro dospělé, avšak stát vás stále ubytovával a živil.

To však nový zákon mění. Pokud vám již bylo 18 let, vaše žádost o azyl byla zamítnuta a už nemáte možnost podat novou, ztrácíte právo na bydlení a ekonomickou podporu státu. To se týká celkem cca 4 500 lidí, jejichž počet bude narůstat s tím, jak budou plnoletosti dosahovat další a další. Záměrem je, aby dobrovolně odešli ze země a uvolnili místo potřebným. Dopady zákona jsou ovšem diskutabilní - existuje zde značné riziko, že se z velkého množství mladých lidí stanou bezdomovci, začnou se věnovat prostituci či prostě beze stopy zmizí. Týká se to zejména dětí z Maroka, a to z důvodu jejich obtížné identifikace.

Pokud vás zajímají statistiky týkající se množství a národnosti žadatelů o azyl ve Švédsku za rok 2015, najdete je zde.


Zdroje:

http://www.migrationsverket.se/download/18.7c00d8e6143101d166d1aad/1451894587413/Avgjorda+asyl%C3%A4renden+2015+-+Asylum+desicions+2015.pdf

http://www.migrationsverket.se/Andra-aktorer/Kommuner/Om-ensamkommande-barn-och-ungdomar/Statistik.html

http://www.dn.se/nyheter/sverige/de-hamnar-i-limbo-med-nya-asyllagen

Křest prince Oscara a Švédsko 2016

28. května 2016 v 19:32 | Lucie Podhorná |  Severní glosy
Haló, haló!

Ano, já vím, bylo tu teď fakt mrtvo, ale s překládáním detektivky, dopisováním diplomky a přípravou na státnice jsem fakt neměla čas ani myšlenky. :) Maraton se naštěstí chýlí ke konci, dnes jsem dokončila hrubou verzi překladu a ještě mám měsíc čas na úpravy, a tak jsem si takhle v horký sobotní večer při čekání na bouřku řekla, že je zas čas se ozvat.

V posledních měsících se život ve Švédsku pomalu zklidňuje. Nápor uprchlíků hodně polevil (z velké části díky zavedení pohraničních kontrol), takže kraje mají konečně trochu prostoru na to si vydechnout, zjistit, co se v poslední době vlastně stalo a začít zpracovávat následky. Čímž nechci říct, že by uprchlíci do Švédska už nejezdili, jen jich je v porovnání s loňským rokem daleko, daleko méně (podle údajů Migrationsverket nyní žádá o azyl cca 2 000 lidí měsíčně, za rok 2016 je to zatím 11 000 žádostí, loni touto dobou jich bylo 17 000).

Velkou událostí tohoto (a vlastně každého) roku je soutěž Eurovision. Ano, to, nad čím my spíš pobaveně kroutíme hlavou, jelikož to u nás skoro nikdo nesleduje a až letos se nám podařilo jaksi prorazit, je pro Švédy hudební událostí číslo jedna. Celoevropské soutěži Eurovision předchází Melodifestivalen, čistě švédské kolo, kde se vybírá letošní reprezentant a získat na něj lístky není zrovna lehké. Letos se Švédsko zúčastnilo s písní If I Were Sorry, kterou zpíval zpěvák Frans, takový sladký mladíček narozený roku 1998.


Frans nakonec skončil 5., což sice způsobilo přívaly slz, ale zase se ho určitě snažily utěšovat nové fanynky. :) Mimochodem švédská účast v Eurovision má svou vlastní stránku na Wikipedii, a to celkem objemnou, však se mrkněte, je to fakt the big thing.

Opravdu jsem se snažila najít nějaké další významné události tohoto roku, ale jaksi... nejsou. Jo, Zlatan odchází z národní reprezentace. Přiznávám, nechtělo se mi pátrat po tom, proč.

A tak to zakončíme novinkami z královské rodiny. :) V dubnu se narodil malý princ Alexander, syn nejvíc sexy prince na planetě - Carla Philipa.



A toto pondělí, 23.5., byl pokřtěn malý princ Oscar, syn korunní princezny Victorie. Zatím to není úplný fešák, ale však on se vybarví. A holky na něj letí určitě už teď. :)


Stellan Skarsgård a jeho herecký rod

1. února 2016 v 19:14 | Lucie Podhorná |  Severní glosy

Stellan Skarsgård je švédská hollywoodská hvězda. Jméno vám možná na první pohled nic neřekne, ale jeho tvář stoprocentně ano. Disneyho Popelka, Boj sněžného pluhu s mafií (potkala jsem se mimochodem se scénáristou tohoto filmu, velmi milý pán), Avengers, Mamma Mia!, Goyovy přízraky, Muži, kteří nenávidí ženy, Piráti z Karibiku a spousta dalších filmů.

Stellan se narodil v Göteborgu, ale když byl ještě chlapec, žila rodina střídavě na více místech, mj. v Uppsale nebo ve Smålandu. Hereckou hvězdou se stal už jako náctiletý, když hrál hlavní roli v seriálu Bombi Bitt och jag (knihu Bombi Bitt a já napsal Fritiof Nilsson Piraten).


Již velmi brzo začal hrát hned v několika městských divadlech, od roku 1972 (21 let) hrál v Dramaten, Královském dramatickém divadle (švédské Národní). Definitivně se proslavil o 10 let později hlavní rolí ve filmu Slabomyslný vrah (ani byste ho tam nepoznali, co? Kurní, jaký je na stará kolena fešák).


Spolupracuje či spolupracoval s předními a vynikajícími režiséry jako např. Miloš Forman, Ingmar Bergman, Steven Spileberg či Lars von Trier. Jeho mezinárodní kariéra začala paradoxně malou rolí ve filmové (americké) verzi Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí.


Ale skutečný boom na stříbrných plátnech celého světa odstartovala Stellanova role v Pirátech z Karibiku. Nebyl sice k poznání na první pohled, ale ty charismatické rysy, to se nezapře. ;) Museli ho na to každý den maskovat tak 12 hodin, proboha!


A nevěřili byste tomu, má 8 dětí. Je vlastně otcem úspěšně herecké dynastie! Tři z jeho synů, Alexander, Gustaf a Bill, jdou velmi úspěšně v tatínkových šlépějích a nejmladší Valter už je též statečně dohání. Gustav hrál třeba ve Zlu mezi námi, Vikinzích, Útěku ze Sibiře či Kon-Tiki. Je mu 35 let, a když zrovna nevypadá jako šílený viking, tak je fešák po tatínkovi. :)


Alexander byl 5x (!!!) zvolen nejvíc sexy mužem Švédska. Hrál ve filmech Melancholia či Co všechno věděla Maisie a vypadá, dámy, takto.


Bill není takový sexouš, ale znáte ho určitě z filmu Simonův vesmír či nové Anny Kareniny.


Gustaf, Stellan a mladší bratříček Valter si spolu navíc zahráli ve velmi drahém výpravném švédském historickém velkofilmu Arn (knižní předloha od Jana Guillou), který také velmi stojí za to vidět.


Celá Skarsdgårdovic rodina prostě stojí za pokoukání. ;)

Tipy na moderní folklórní severskou hudbu

3. ledna 2016 v 10:50 | Lucie Podhorná |  Severní glosy
Ahoj všem v novém roce 2016. :) Zase nám bude chvíli trvat zvyknout si na to, že na konci letopočtu píšeme 6. Kdyby vás zajímalo, co všechno se mi v loňském roce událo, můžete si o tom přečíst článek zde, ať se neopakuju.

V trochu informovanějších kruzích (co se skandinávské hudby týče) narazíte na lidi, co znají zpaměti písně takových skupin jako Garmarna, Týr či Gjallarhorn. Ale lidová hudba, a zejména různě modifikovaná, je na severu velmi populární, a tak bych vám zde chtěla dát pár tipů na interprety nepříliš známé, ale velmi šikovné.

Gjermund Larsen, Norsko - Gjermund Larsen Trio
Gjermund Larsen vystudoval v Oslu obor folklörní hudba na Norské hudební akademii. Už během svých studií vydával skladby a hrál ve skupinách, vydal např. album Majorstuen, oceněné v roce 2003 norskou hudební cenou Spellemannprisen. Hrál a zpíval i se svým bratrem jménem Einar Olav Larsen a spolu získali řadu cen. V roce 2006 založil hudební trio, kde figuruje spolu s Andreasem Utnemem a Sondrem Meisfjordem. Jde tedy o velmi aktivního a úspěšného norského hudebníka. Hudba, kterou skládá pro své trio, je pohodová, až meditativní s folklórními prvky.


Eric Rydvall, Švédsko - Nordic
Eric byl malé zázračné dítě, které se v 5 letech naučilo doma hrát na housle. Těm se věnoval, dokud v 18 letech neobjevil nyckelharpu - tradiční skandinávský hudební nástroj. Učil se u dvou legendárních hráčů, Olova Johanssona a Johana Hedina. Vystudoval Královské hudební akademii ve Stockholmu a stal se profesionálním hráčem na nyckelharpu. Založil úspěšné hudební trio Nordic a v roce 2012 se dal dohromady s Olave Luksengårdem Mjelvou, norským profesionálním hráčem na norské tradiční housle, tzv. Hardanger fiddle. Na rozdíl od houslí mají tenčí dřevo a 8 - 9 strun. Ukázku jejich spolupráce si můžete poslechnout níže - jejich duo je unikátní právě spojením těchto dvou nástrojů.



Gny, Dánsko
Gny je folklorní skupina toho typu, na který jsme více zvyklí - oživují staré písně, hlavně dánské. Skupinu tvoří čtyři členové: Nanna, Rune, Lasse a Laura. Všichni kromě Runeho hrají i v dánské folkmetalové kapele Huldre.



Euskefeurat, Švédsko
A skončíme velmi rozverně. :) Jako poslední tu totiž máme skupinu z Piteå, ze švédského Norrbottenu. S 9letou přestávkou na přelomu tisíciletí funguje už od roku 1977 (členové se samozřejmě průběžně proměňují). Nehraje čistě folklórní hudbu, spíše folkrock, ale zato zpívá většinou v místním starém nářečí pitemål. Písně často oslavují Piteå a Norrland, občas jsou levicově orientované. Název skupiny je taky v tomto nářečí a znamená něco jako "nepříjemný".



Kam dál