Březen 2013

Stopem a Couchsurfingem po Skandinávii: 1) Příprava cesty

25. března 2013 v 16:43 | Lucie Podhorná |  Stopem a Couchsurfingem ze Stockholmu do Malmö
Léto loňského roku (2012) jsem trávila povětšinou nezáživně v jednom brněnském callcentru. Zkušenost zajímavá, ale ty dva měsíce absolutně stačily. V našem třídním skandi kolektivu se probíraly plány na nějakou cestu na sever, vzhledem k našim statusům studentů a cenové hladině severu co nejvíce nízkonákladovou. Ale víte, jak to bývá - u spousty akcí jsou většinou organizátoři jediní, kdo opravdu chtějí jet. Z původních asi deseti zájemců jsme zůstaly dvě, dvě holky, já a Hanka Molíková.


Letenky jsme kupovaly necelý měsíc před samotným odjezdem. Naším kritériem byla hlavně cena, takže jsme našly letenky z polských Katowic do Stockholmu za cca 250Kč jen s příručním zavazadlem. Vykalkulovaly jsme, že každý večer budem u někoho doma, prakticky pořád v civilizaci, takže cestu jen s minibatůžky opravdu zvládnem - kartáček, pyžamo, náhradní ponožky, foťák, průvodce, nabíječka, ručník, sprcháč, lahev na vodu a to bylo víceméně opravdu všechno, co jsme braly s sebou.

Vymyslela jsem trasu Stockholm - Linköping - Gränna - Jönköping - Värnamo - Helsinborg - Malmö, Hanka posháněla couchsurfery. Pro ty, kdo neznáte - Couchsurfing (www.couchsurfing.org) je skvělý způsob cestování, kdy jedním malým profitem je, že přespíte u někoho zadarmo, a druhým, že poznáte skvělé lidi a onu zemi díky nim poznáte z úplně jiné perspektivy. Trip jsme si rozvrhly tak, že kromě Stockholmu, Värnamo a Helsinborgu strávíme v každém městě jen jednu noc a za deset dní dorazíme do Malmö, odkud jsme si také rovnou koupily letenku do Katowic. Ta už byla draží, 750 Kč. :) Letěly jsme se společností WizzAir. Švédsko je velmi vyspělá země severní Evropy a EU, takže žádné doklady kromě cestovního pojištění jsme si nevyřizovaly, očkování netřeba. Také jsme kromě jednoho dne v národním parku a jednoho dne na ostrově byly neustále ve městě, takže žádné outdoorové vybavení nebylo třeba.

Byly jsme jen dvě, což byla hodně veliká výhoda ohledně dohodnutí se na programu, a obě docela asertivní - byť jsme se navzájem skoro neznaly, když jsme se do tohoto pustily, povedlo se nám spolu skvěle vycházet a skvěle si to užít. Bylo to náročné z toho důvodu, že když stopujete, spíte u cizích lidí a celé dny chodíte kilometry po městě, tak je to vyčerpávající psychicky a fyzicky, měly jsme občas momenty, kdy jsme se jen bezduše ploužily, to přijde na cestě vždycky a záleží jen na tom, jak se k tomu postavíte. Nejďe na sílu. ;)


Cestovatelské středy: Island a Faerské ostrovy

25. března 2013 v 16:10 | Lucie Podhorná |  Skandi v ČR


Dne 20.3. jsem byla s přítelem na přednášce v rámci Cestovatelských střed na PřF Masarykovy univerzity, které už několik let úspěšně pořádá Ondřej Herzán pod záštitou Spolku přírodovědců MU. Tématem byl Island a Fareské ostrovy. Co si budem, tyto dvě destinace jsou jedny z vysněných pro milovníky Skandinávie, Island tím, že je známější, tak i pro širší veřejnost.

Přednáška popisovala cestu uskutečněnou před pár lety, kdy vyrazilo cca 30 přírodovědců trajktem s autobusem Zdeňka Svobody na sever. Nedělala jsem si poznámky, takže údaje budou opravdu jen orientační, ale pro ty z vás, co tam plánujete cestu, mohou být nápomocné. Vyrazili z České Republiky do Dánska, kde se nalodili na trajekt a vypluli na Faerské ostrovy.

Faerské ostrovy je dánské autonomní území, známé mimo jiné tím, že se zde nachází několikrát více ovcí, než lidí (název znamená doslova Ovčí ostrovy). Tvoří ho 18 ostrovů, 11 menších ostrůvků a stovky maličkých ostrůvků. Naši přednášející tam nejeli pouze jako turisti, ale hlavně jako přírodovědci (zhruba polovina cestovatelů byli ornitologové), takže pro mě i kamaráda jakožto filology to bylo zajímavé zpestření. Dlužno říci, že přednášející byli opravdu bravurně připraveni, a vyprávěli navíc i o kulturních a historických souvislostech, takže to bylo opravdu výživné. Na Faerských ostrovech je zajímavé, že se zde lidé dožívají opravdu velmi vysokého věku a jde o jednu z mála zemí s velmi vysokou plodností a kladným přírůstkem obyvatel. Kontroverzním tématem je tradiční lov velryb, kde sami Faeřané nechápou, proč to vůbec někoho vzrušuje - dělají to tak už staletí a něco jíst musí.

Mě osobně se s krásnou a drsnou faerskou přírodou spojuje jeden pojem, a to zpěvačka Eivor Pálsdottir, nádherná žena s nádherným hlasem.


Ohledně Islandu vyzdvihli naši přednášející obrovskou výhodu vlastního autobusu, kdy jím objeli dokola celý Island bez nutnosti půjčovat si draze auto nebo být omezeni na místní dopravdu. Island má prakticky jen jednu silnici, která jde po jeho obvodu, a prý se tam velmi dobře stopuje. :) Lákadlem na Island, do země ledu a ohně, je samozřejmě unikátnost místní přírody - lávová pole, horké prameny, gejzíry, vodopády. Jen lesy tam nehledejte, islanďané všechny stromy, co tam rostly, vykáceli před stovkami let - teď jim tam roste pár stromků, ze kterých mají místní obrovskou radost a ukazují je turistům, kteří moc nechápou, proč. Objeli největší lákadla a dostali se i k místům, kam turisté zas tak běžně nechodí. A přivezli si super trička s obrázkem sopky a nápisem DON´T FUCK WITH ICELAND - WE MAY NOT HAVE CASH, BUT WE HAVE ASH :)

A ke konci nám pustili následující super video, lákající k návštěvě Islandu.


Kristina Hrubá a švédské sladkosti

19. března 2013 v 17:29 | Lucie Podhorná |  Skandi v ČR
Ze Strážnice na hluboké jižní Moravě pochází krásná slečna Kristina Hrubá. Kristinka je jednak moc krásná slečna...


A jednak moc dobře peče a krásně fotí. Ještě jsem neměla tu čest od ní něco ochutnat, ale spousta spolužáků už ano a jejich nedostatek slov k popisu onoho zážitku je naprosto výstižný.
Zde je ukázka skvělé fotky hruškového koláče od Kristinky:


Kristinka peče ráda všeobecně, ráda chodí do second-hand obchodů s oblečením, miluje vintage věci a francouzský styl. Její blog, Děvče u plotny, http://devceuplotny.blogspot.cz/, má už spoustu nadšených následovatelů. Jedním z jejích cílů je jednak ukazovat dalším slečnám i ženám, že i tak trochu haute cuisine nemusí být zas tak veliká věda, a jednak představit zde švédské dobroty. Švédské a celkově severské sladkosti se vyznačují vysokou dávkou cukru a návykovostí, mluvím z vlastní zkušenosti, např. kavárenský hallonpaj (malinový koláč) s vaniljsås (vanilkovým krémem) si dám pravidelně při každé návštěvě šédské kavárny. Pokud ho nemají, není to ono. :) v IKEA můžete najít něco jako napodobeniny švédských jídel a sladkostí, ale jde opravdu jen o napodobeniny, třeba taková kanelbulle (skořicový šnek) je opravdovým zklamáním.

Server zajidlem.cz udělal s Kristinou rozhovor o jejím blogu, zde je odkaz: http://www.zajidlem.cz/vsechny-clanky/kristina-hruba-blogerka-na-tazeni-za-svedskou-kuchyni-152/
A zde ještě jednou odkaz na blog Kristiny Hrubé: http://devceuplotny.cz/

Scandinavia and the world

11. března 2013 v 15:13 | Lucie Podhorná |  Severní glosy
Znáte? Ne? Nejvyšší čas poznat!
Jedna dánská slečna s pseudonymem Humon se již před nějakou dobou pustila do kreslení komiksu v anglickém jazyce, který je pěknou a milou satirou na národní stereotypy. Každý stát má svou postavičku, která jedná a prožívá situace a Humon na nich ukazuje národní povahy a zvyky různých národů a etnik, hlavně severských, např. strach Dánska z přírody, snaha Norska sblížit se s úplně všemi zvířátky, až vražedná tajemost Finska, s prominutím diletantsví USA a další.
Taky je to dobrá memotechnická pomůcka pro různé dějinné události, Humon pod každým slidem popisuje, co jednotlivé věty a narážky znamenají a z čeho vychází. Jedním z mých nejoblíbenějších je slide o sauně. A jinak jsou ty komiksy fakt super :)

Odkaz na všechny komiksy: http://satwcomic.com/

Výstava fotografií

11. března 2013 v 14:15 | Lucie Podhorná |  Skandi v ČR
Studentky našeho ročníku připravily pro veřejnost ve spolupráci se Skandinávským domem soutěžní výstavu fotografií s tématikou severu a názvem SKANDINÁVIE NAŠIMA OČIMA.
Pokud máte nějaké fotografie ze severu, o které byste se chtěli podělit, můžete je od 1.3. do 14.4. zasílat na adresu skandifotosoutez@gmail.com. 30 nejlepších fotografií bude od 2. 5. do 31. 5. 2013 vystaveno v budově knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a 6 nejlepších fotografů bude za své snímky odměněno tematickými věcnými cenami - knihami současných severských autorů. U příležitosti výstavy proběhnou doprovodné kulturní akce, například vystoupení švédského hudebního sboru SIST z Masarykovy univerzity (20. 5. 2013).




Historickým krajem Halland

11. března 2013 v 13:48 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Halland (Hallands län) je jihozápadní oblast Švédska, jejíž nynější hranice zhruba odpovídají hranicím dřívější historické provincie Halland. Největším městem celé oblasti a také hlavním městem (residensstad) je Halmstad se zhruba 60 000 obyvateli, další velká města jsou Kungsbacka, Varberg a také Falkenberg. V Halmstadu se nachází univerzita zapojená do programu ERASMUS, takže tam můžete na nějaké krajany lehce narazit. A taky je tam Espresso house, great place for fika.

Až do roku 1658 (Roskildský mír během 30leté války) byl Halland součástí Dánska a i poté, co byl připojen k Dánsku jakožto součást dánských územních ztrát, se tak trochu považoval za něco extra. Přítomnost Dánska tu můžeme dodnes silně cítit, Dánsko je kousek (z Varbergu jezdí trajekt) a pokud narazíte na místní nářečí, tak je chrochtavé a už se tak trochu přibližuje zvukomalbou němčině (byť je to nic v porovnání s ještě jižnějšími městy jako Helsinborg nebo Malmö).

Co se týče přírody - pokud toužíte po divokém severu, tak v Hallandu jste špatně. Má zase jiné klady - je to místo, kam se jezdí lidé ze Skandinávie koupat k moři a jezdit na kole po dlouhých, rovných cyklostezkách a tak trochu zemědělskou krajinou. Rovnými myslím opravdu rovné - v okolí Falkenbergu má nejvyšší bod 52 m n.m. Pláže jsou zde podél celého pobřeží (jednou z nejznámějších je Skrea Strand ve Falkenbergu), v létě opravdu přelidněné, hlava na hlavě, jezdí sem tisíce turistů a bez dostatečného předstihu zde není možné sehnat v létě ubytování. Při mé zimní návštěvě měla krajina trochu ponurý, svérázný ráz.


V létě to má dost jinou atmosféru.
Po celém kraji Halland jsou roztroušené malé přírodní rezervace. Jsou trochu legrační, protože např. rezervace Stumpafallen má na délku asi necelé dva kilometry, ale zase je těch rezervací celkem dost a dá se vidět zajímavá krajina. Mne nejvíce oslovila přírodní rezervace Skipås (čti Skipos), neboli Guds gröna ängar, zelené boží louky. V zimě byla tráva bohužel spíš žlutá a hnědá, ale i tak na nás dýchla magická atmosféra, tak trochu podobná knihám J. R. R. Tolkiena.


Většina rezervací je bez automobilu bohužel špatně přístupná, Švédsko je veliká země s malou hustotou obyvatel, takže síť veřejné dopravy není zas tak hustá a vzhledem k její ceně se už vyplatí jet autem ve dvou, než veřejnou dopravou. To je docela neekologický aspekt skandinávců.
Skoro všechny kraje (län) mají pěkně zpracované internetové stránky a i s anglickou verzí. Odkaz na přírodní rezervace Hallandu: http://www.halland.se/sv/visit/upplevelser/sevardheter/naturupplevelser/naturreservat

O autorce

11. března 2013 v 13:10 | Lucie Podhorná |  O autorce
V roce 2011 jsem se z důvodu mně samotné nepříliš známého (dobrá, láska k dílu J. R. R. Tolkiena) přihlásila na obor Skandinávská studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po složení přijímacích zkoušek jsme se v počtu cca 30 spolužáků pod vedením Alarky Kempe začali věnovat švédskému jazyku, literatuře, historii, hudbě, mezinárodním vztahům atd. Ze severské kultury mě hodně zaujala zejména hudba, i do hospod jsme začali brát kytaru a zpívat švédské písničky a několik měsíců jsem působila se skupinou Skaldene. Nyní se cca rok intenzivně věnuji překladu a tlumočení a mám v plánu se tomu věnovat i nadále.

V září 2012 jsme se spolužačkou ve dvou podnikly stopem a využitím Couchsurfingu cestu po Švédsku ze Stockholmu do Malmö, a v roce 2013 jsem zatím strávila ve Švédsku dva měsíce, leden a únor, jakožto aupair v jihošvédském městečku Falkenberg v kraji Halland. V létě 2013 jsem s jinou kamarádkou podnikla odvážnou cestu stopem z Göteborgu na jihu do parku Abisko asi 200 km nad polárním kruhem. Od září do prosince 2015 jsem studovala na Kalix Folkhögskola v severošvédském Kalixu a na jaře 2016 mi byl na právnické fakultě MU slavnostně udělen diplom. Nyní působím v Brně, kde překládám, tlumočím a vyučuji angličtinu a švédštinu.

Vytvářím tenhle blog pro zájemce o kulturu severu a o dění na severu. Jakožto skandinavistka mám dobrý přístup k aktuálním informacím a ráda bych nadále zprostředkovávala širší veřejnosti jednak tyhle informace a jednak vlastní zážitky a postřehy. Těším se na vaše komentáře :)

Kontakt: luc.podhorna@seznam.cz

Ať se vám tu líbí. :)