Duben 2013

Stopem a Couchsurfingem po Skandinávii: 4) Na jezeře Vättern, v Gränně a na ostrově Visingsö

23. dubna 2013 v 15:26 | Lucie Podhorná |  Stopem a Couchsurfingem ze Stockholmu do Malmö



Jezero Vättern je druhé největší jezero Švédska. Díky své rozloze má jeho okolí klima podobné pobřeží Atlantského oceánu, takže je tam pěkně chladno, což bylo na začátku září při naší návštěvě pěkně znát. Jezero je oblíbená rybářská destinace a je velmi známé pro cyklistický závod, který se kolem něj pravidelně každým rokem pořádá. Startuje ve městě Motala, trasa vede podél jezera, nemá žádné vítěze a žádné poražené.





Největším městem u jezera je na jihu Jönköping. My jsme jely s Hankou stopem ze severovýchodu, z Linköpingu a naším cílem bylo nejdřív městečko Gränna. Gränna je malebné městečko hojně turisticky navštěvované s krásnými domečky, kde se již od roku 1859 ručně vyrábějí cukrátka zvaná polkagrisar. Typická polkagrisar jsou pruhovaná, červenobílá, hodně sladká s jakoby lehce peprmintovou chutí - tím jsou právě jedinečná. Časem se sortiment místních cukráren rozšířil na všechny možné druhy dobrot, například kusy karamelu s ořechy na špejli (stojí za to, zábava na hodinu), a výrobnu polkagrisar můžete najít v téměř každém domě. Na kraji Gränny jsme nasedly na trajekt na ostrov Visingsö (za 50 SEK zpáteční cesta).

Ostrov Visingsö je skutečně úžasným zážitkem. Byl osídlen již v dávných dobách Vikingy a je opředen legendami, mj. i o svém vzniku - prý vznikl tak, že obr Vist žil se svojí manželkou obryní na východní straně jezera, a zbytek rodiny na západní straně. A když chtěli překročit jezero a zajít na návštěvu, bylo jezero příliš široké a potřebovali něco, kam by šlo stoupnout. Takže Vist hodil do jezera veliký drn - ostrov Visingsö.
Visingsö je rozlohou nepříliš veliký, pokrytý poli a lesy, hned v přístavišti si můžete půjčit kolo na projížďku nebo se vydat po značených cestách skrz ostrov. Jede se na něj za asi 50 SEK trajektem (cena tam i zpět).


Navštívily jsme jednak zříceninu středověkého hradu Visingborg, v dobách největší slávy 16.-17. století asi nejpůsobivější pevnost Švédska:




... kostel Brahekyrkan, postaven roku 1630 rodinou Brahe, který má nádhernou výzdobu a atmosféru a pracoval zde Tycho de Brahe...


... kostel Kumlaby kyrka ze 12. století...



Visingsö je místo, kterým se dá hodiny toulat, kochat se krásnou a atmosférou přírody, prohlížet si kostely, hroby a domečky.


Přemítaly jsme, jestli tam někdo bydlí trvale, potkaly jsme i normální rodinné domky s auty u garáže, asi každodenní přejíždění trajektem není zas taková obtíž. Ani zdaleka jsme neprošly všechno, strávily jsme na ostrově jedno odpoledne a zase jsme stopovaly dál, směrem na Jönköping, vědomy si ošemetnosti situace - odpoledne se naklání a až turisti opustí Grännu, nezbude tam nikdo, kdo by nás do Jönköpingu vzal.


Býti prodavačkou ve švédském módním butiku

3. dubna 2013 v 20:35 | Lucie Podhorná |  Mé zážitky ve Skandinávii
Počátkem roku 2013 se mi povedlo strávit dva měsíce v městečku Falkenberg v jižním Švédsku jakožto brigádnice v módním butiku. Paní majitelka, u jejíž rodiny jsem i bydlela, byla moc příjemná paní původem z Finska jménem Merja (finské příjmení si s ostudou nepamatuju), a butik jménem Adalmiina byl dost výrazným módním činitelem ve Falkenbergu.

Nejsem moc veliký fanoušek do módy, takže vám to tu zasvěceně nezkritizuju a neohodnotím, ale dávám prostor k diskuzi. :) Oblečení, které Merja vybírala, nazývala slovem romantické. Spousta kousků byla dost bláznivých, některé z nich bych považovala za pyžama a rozhodně bych za ně nedala tolik peněz.

Jeden trochu ujetý model na ukázku:


Každopádně jsem jako prodavačka v butiku strávila dost času a postřehla jsem u Švédů pár odlišností od Čechů všeobecně v komunikaci s lidmi.

1) Švédi (zejména Švédky) si chodí do obchodu s oblečením popovídat. U menších obchodů je to markantnější než u třeba Lindexu, ale i tam je to vidět. Přijde zákaznice, buď se první mrkne na oblečení, nebo jde rovnou za prodavačkou, a započne konverzaci. Pokud nejde rovnou za prodavačkou, očekává, že se jí za maximálně tři minuty začnete věnovat, a pokud ne, bude hodně, hodně uvažovat, jestli se tam ještě někdy vrátí. Pro mě to v polovině druhého ročníku připravilo dost krušné chvíle. Jednak se opravdu zajímají o to, co kupují, otázky na přesné složení materiálu a sídlo továrny mě nejednou zaskočily, a jednak jim nedělá problém strávit hodně času plodnou konverzací s prodavačkou v obchodě, ve kterém si nakonec nic nekoupí.

2) Pokud si přejete opravdu nekupovat nerušeně, použijete frázi Jag ska bara titta lite (ja ska bara tita líte) nebo Jag kikar bara (ja šíkar bara).

3) Vztahy mezi lidmi jsou daleko méně formální, než u nás. Ve švédštině se nevyskytuje vykání, všichni si navzájem tykají. Říká se sice něco o studených seveřanech, ale není to pravda. Švédi jsou velmi milí lidé, kteří jsou zvyklí se bez důvodu navzájem s vřelým úsměvem zdravit. Pokud ukážete vstřícnost, a usmějete se, udělají pro vás cokoliv.