Náboženské, politické a obchodní centrum pohanské Skandinávie

13. září 2013 v 19:56 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Nyní vám povyprávím něco málo o místě, dnes známém jako Gamla Uppsala, čili Stará Uppsala. V pohanských a nějakou dobu i popohanských dobách bylo město známo jako rezidence švédských králů, mimo jiné dynastie Ynglingů (nejstarší známá, napůl legendární dynastie). Scházel se tam jednou ročně od prehitorických dob až do středověku allra Svía þing, nebolí Sněm všech Švédů, a u jeho příležitosti se konala slavnost Dísablót (probíhala v průběhu zimy až do období christianizace neboli pokřešťanšťování, zmiňovaná mj. v Sáze o Egilovi. Podle ságy o Hervarovi prováděly obřad ženy, podle ságy o Ynglinzích prováděl obřad švédský král jakožto nejvyšší kněz uppsalského chrámu. Údajně během obřadu a vykonávání oběti jednou zemřel pádem z koně král Adils.), kde se údajně obětovalo božstvům za hlavním účelem štěstí ve válce.


Byl zde velmi známý uppsalský chrám, o kterém se kromě dánského kronikáře jménem Saxo Grammaticus zmiňoval i Adam z Brém, který popsal chrám velmi fantastickým způsobem - jako zlatý, s dřevěnými sochami bohů, kde v posvátném hájku visí plno lidských obětin. To, co vidíte výše na obrázku, jsou Kungshögarna, královské mohyl, u nichž není zcela jasné, kdo v nich leží.

Celý kraj Uppland je posetý runovými kameny, jejichž tradice začala v asi 4. století našeho letopočtu a pokračovala do cca 12. století, přičemž největší rozkvět je v období vikingů 9. - 11. století. Naprostá většina kamenů již byla objevena, ale jen asi 40% na původním místě, zbytek si rozebrali obyvatelé na různé stavby. Více než polovina kamenů nese křesťanské nápisy, nebo alespoň motlitbu (tak pro jistotu, Vikingové byli pragmatici). O runových kamenech se nechci moc rozepisovat, to by bylo na spoustu stran. Tak alespoň jedna fotka.


Ale i moderní Uppsala je moc hezké město, čtvrté největší ve Švédsku, a hlavně univerzitní - Uppsala Univerzity byla založena roku 1477 a působil tam mimo jiné třeba Carl Linné, což byl dost borec, jehož osud dost formovaly náhody a svým způsobem mi připomíná Villona. Na koni, pěšky a na vlastnoručně postavených plavidlech se sám dostal za polární kruh, prozkoumal severskou faunu a flóru a poznal hodně ze života Laponců. Fakt borec.

Tady na poslední fotce je katedrála, velmi slavná, moc krásná, kde leží třeba Gustav Vasa, první král samostatného Švédska po odtržení od Kalmarské unie, nebo svatý Erik, zakladatel Stockholmu. Když jsme tam byli, byla před vchodem spousta velkoformátových fotografií Romů, s nápisem něco ve stylu "Jsou jako my" proti diskriminaci. :)


(zčásti čerpáno ze serveru wikipedia.com)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama