Říjen 2013

Proč nemůžete na severu zamhouřit oči?

7. října 2013 v 10:09 | Lucie Podhorná |  Severní glosy
Zamhouřit můžete, ale ke kvalitnímu spánku vám v letním období pomůžou jen kvalitní okenice, maska na oči či schop-nost spát i v nepříznivých podmínkách (světlo jako o zachmuřeném odpoledni). Nebo obrovská únava.

Na naší cestě vzhůru na sever do Abisko (čti zhruba jako Ábisku) jsme byly svědkyněmi zajímavým průřezem jednak krajiny a jazyka, ale také čím dál větší absence tmy. Posuďte sami.

Druhá polovina července, Stockholm, 23:30 večer.


Sundsval (geograficky uprostřed Švédska), o čtyři dny později, 00:27 v noci.


O pár set kilometrů výše, hlavní nádraží v Umeå, 22:30 večer.


Přírodní park Abisko, cca 200km nad polárním kruhem, 23:08 v noci. To, co vidíte, je nejslavnější scenérie v Abisko, tzv. Lapporten, neboli Laponská brána, která vznikla za doby ledové.


A pozor, vrchol. Po návratu z hor nám domluvený CS vybouchl, takže si v lesíku pod hotelem Abisko Turiststation stavíme stan. Kdy? 23:43 večer.



Problémy spát jsem měla jen na začátku, pak se mi povedlo se adaptovat a později jsme už ve světle neměly se spaním problém. Něco trochujiného je orientace ve dve a v noci, pokud nemáte hodinky, můžee se úplně ztratit, co je za denní dobu. Je to hodně vyčerpávající. Ale je to boží.

Doporučují studenti Skandinávských studií.

:)

Hudební skupina Garmarna

6. října 2013 v 14:11 | Lucie Podhorná |  Severní glosy

Brun han rider sig till jungfruns gård
- Brun sover allena
- Ute för honom jungfrun står -
Det blåser och det regnar
-nordast uti fjällen, där vila ock tre nordmän -

Brun jede na dvůr mladé panny
Brun spí sám
Mladá panna před ním stojí
Vítr fouká a prší
V severních horách tři seveřané leží

Nádherná poezie severu. Jo, už jsem se za ty dva roky na skandinavistice naučila tuhle pochmurnou krásu oceňovat, i když jsem ji v sobě nejspíš měla už předtím, jinak by mě to na sever netáhlo. :) Tohle jsou první verše písně Brun (Brun znamená mj. také "zloděj") od skupiny Garmarna, úžasně temné, pochmurné skladby, která neskončí jak jinak, než vraždou, kdy mladá panna Bruna ve spánku sváže probodne za to, že již obral o panenství patnáct panen a chystal se totéž provést jí. No, podle písně byl fešák, pokud se tomu dá věřit, a že by usnul dříve, než jí ten věneček uzmul... no, těžko se mi to představuje. :) Ale očividně to panna zvládla, posledním veršem je:

Ännu skall jag bära mitt jungfrugull
Stále budu nosit zlato svého panenství

Takže borka. :)
Píseň Brun je magická, stejně jako další písně od Garmarny, kteří zpívají hlavně staré skandinávské balady. Zpěvačka má velmi důraznou výslovnost er, což patří ke staré švédštině. V porovnání se současnou švédštinou má gramatické, ale hlavně fonetické odlišnosti, např. slovo "já" v jiném než 1. pádu se švédsky řekně "mig", čti mej. Ve staré švédštině také "mig", ale čti mík. To je velmi značný rozdíl, přesto je stará forma jazyka není natolik odlišná, aby nebyla Švédům či studentům švédštiny nesrozumitelná.

Skupina Garmarna byla založena roku 1990 a ve folkmusik, čili oblasti lidové hudby, je pojem. Vznikli a tvořili ve městě Sundsvall, ve středu Švédska (byť již hluboký Norrland), a ve světě na sebe upozornili účastí v soutěži Eurovision. Vydali šest alb dobré hudby, a proto vy, co máte rádi poezii starého, studeného, a přesto hřejivého severu, neváhejte s poslechem.





Ludvig Holberg

3. října 2013 v 23:06 | Lucie Podhorná |  Skandi v ČR
Příští týden mám za úkol vytvořit nejvíc dlouhou a interaktivní prezentaci o jednom pánovi, který se narodil v Norsku, žil v Dánsku a byl prakticky první dánský a i norský dramatik, jehož tvorba stála za řeč. A tohle je trailer na mou přednášku o něm. :)