Koncentrační tábory ve Švédsku za 2. světové války

24. listopadu 2014 v 11:25 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Švédsko není jen záviděníhodný blahobyt a polární záře. Tato země má i své temné historické kapitoly a jednou z nich je existence internačních/koncentračních táborů během období 2. světové války.

Švédsko bylo v období války oficiálně neutrální, ale hrálo to na obě dvě strany - třeba nechalo přes své uzemí přejet německé jednotky před invazí do Finska (tzv. midsommarkris), dovolilo norské armádě cvičit na svém území a železnou rudu prodávalo jak Spojencům, tak Ose. Švédská vláda sama moc nevěděla, za koho se má postavit.

Tyto tábory zavedla vláda ministerského předsedy Pera Albina Hanssona (ten přišel mj. s konceptem folkhemmet, Švédska jako domova pro všechny) a jejich primárním účelem bylo zbavit Švédsko všech elementů, které by ho mohlo jakkoliv přiblížit válce. Začaly se provozovat v únoru roku 1940 a do roku 1948 jimi prošlo přes 3 000 vězňů. Celkem jich bylo 14. Celé se to provozovalo a financovalo jako vojenský projekt.



Do švédských internačních táborů byli posíláni hlavně švédští občané, ale také cizí vojáci, kteří byli posíláni do různých táborů podle národností (ruští vojáci, kteří utekli z německých koncentračních táborů v Norsku šli např. do Krampenlägret, němečtí uprchlíci a dezertéři do RInkaby atd.). Většinou se do táborů zavírali komunisti, radikální sociální demokraté, předáci odborů a antifašisté - prostě politicky nepohodlní lidé. Většina z nich měla jít sloužit do švédské armády, ale byli natolik "nespolehliví", že jim nemohla být svěřena zbraň, takže si službu museli odsloužit jinde. Neříkalo se jim vězni, ale pracovníci (arbetskompanier). Před uvrhnutím do tábora neprobíhal žádný soud a podmínky nebyly tak kruté jako v německých koncentračních táborech, ale rozhodně to nebyla žádná slast. Po propuštění měli pracovníci často problém najít práci, protože byli označení za "podvratné elementy" (subversiva element).

V roce 2008 napsali Niclas Sennerteg a Tobias Berglund knihu Švédské koncentrační tábory ve stínu Třetí říše (Svenska koncentrationsläger i tredje rikets skugga), která se tímto tématem hodně široce zabývá a obviňuje vládu, že před lidmi držela existenci těchto táborů v tajnosti. Hodně se diskutuje i o tom, jestli je na místě používat termín koncentrační tábor.

Já se k tomuto tématu dostala přes Stiega Larssona, jehož dědeček byl během války kvůli svým antifašistickým názorům vězněn v táboře Storsien. A jak víme, dědeček měl na Stiega velký vliv, boj s fašismem je v jeho knihách velmi zřetelně vidět.



Zdroje:

http://sv.wikipedia.org/wiki/Interneringsl%C3%A4ger_i_Sverige_under_andra_v%C3%A4rldskriget
http://en.wikipedia.org/wiki/Internment_camps_in_Sweden_during_World_War_II
http://forum.skalman.nu/viewtopic.php?t=6625&highlight=storsien
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama