Komenský a Švédsko

13. prosince 2014 v 14:03 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Čím více o něm víte, tím víc ho musíte obdivovat, podobně jako třeba Carla Linné. Jan Ámos Komenský byl velmi zajímavý myslitel, člověk i na dnešní poměry vzdělaný, jehož ideálem byla pansofie - věda pojímající veškeré vědění. V různých zdrojích si o něm můžete najít spoustu životopisných informací, já se zde chci soustředit na kapitolu jeho života spojenou se Skandinávií, jmenovitě Švédskem.

V celé epizodě figurovalo několik postav.

Gustav II. Adolf - "lev severu", vedoucí postava třicetileté války a otec moderního Švédska. Zval do země vzdělance a podnikatele, aby mu pomohli reformovat Švédsko, ze kterého chtěl mít evropskou velmoc.

Královna Kristína - dcera Gustava II. Adolfa a nešťastná katolická královna v protentantské zemi. Otec jí zemřel v bitvě u Lützenu, když měla 6 let. S Oxenstiernou neměla dobré vztahy a po dosažení plnoletosti se ho snažila zapudit. Nebyla ráda královnou, takže po pár letech abdikovala. Byla prý velmi malá, měla hrubý hlas a vypadala spíš jako chlap. Pokračovala v otcových reformách, za její vlády zve Geer Komenského do Švédska.

Louis de Geer - nizozemský obchodník a průmyslník, považovaný za otce švédského průmyslu. Jakožto výrobce zbraní velmi zbohatl na třicetileté válce a s podporou švédské vlády se v zemi usadil, jelikož tehdejší král, Gustav II. Adolf, mu imponoval svými ambicemi. Měl prakticky monopol na obchod s mědí a železem. Pracoval pro Axela Oxenstiernu.

Axel Oxenstierna - královský kancléř z rodu Oxenstiernů, jednoho ze dvou nejmocnějších rodů Švédska. Byl velmi uznávaný státník, stál v čele mnoha reforem, po smrti krále poručíkem princezny Kristíny.


Komenskému byla Geerem navrhnuta návštěva Švédska, při které by provedl reformu školství (tady vidíme, jaký mezinárodní věhlas měl, hlavně díky svým učebnicím jazyka). Komenský měl v té době více nabídek, ale rozhodl se pro Švédsko, které mělo, jak Komenský věřil, moc ovlivnit mezinárodní situaci a osvobodit Čechy, takže by se on mohl vrátit domů. V roce 1642 se vydal do Švédska, po cestě se v Nizozemí seznámil se René Descartem a přijel do Norrköpingu, kde ho přijala královna Kristina, které se podle jeho Brány jazyků otevřená naučila latinsky. Ve Švédsku strávil šest let (1642-1648), během kterých pracoval na učebnicích pro švédské školy. Nejdříve žil ve Stockholmu, poté přesídlil do Elblagu ve východním Prusku, tehdy po nadvládou Švédů.

Učebnice se mu nepsaly zrovna lehce, protože pro něj v té době bylo důležitější pokračovat ve své pansofické práci, což se samozřejmě jeho zaměstnavatelům Geerovi a Oxenstiernovi moc nelíbilo. Komenský se navíc Švédsku míchal i do mezinárodních vztahů, kdy jeho hlavní touhou bylo vrátit se do své vlasti a jednu z možných cest k úspěchu vidět přes Švédsko, Zúčastnil se ekumenického jednání v Toruni, kde se vyjednávalo o situaci mezi církvemi, ale to se kancléři nelíbilo. V srpnu 1648 odchází s těžce nemocnou manželkou do polského Lešna. Po vestfálském míru v říjnu 1648 vzaly jeho naděje na návrat domů definitivně za své.

Jak nejlépe roztřídit a vyučovat veškeré vědění? Jak učit děti rychle a zároveň lehce a efektivně? Je přece hloupost umět něco, čemu nerozumíme a máme jen naučené zpaměti? Komenský byl skutečný reformátor a průkopník, který se pouštěl cestami, kterými v Evropě před ním nikdo nešel.

Činností J. A. Komenského ve Švédsku se zabývá např. česká historička Blanka Karlsson, která před 9 lety (2005) objevila jeden jeho neznámý spis.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama