Čemu čelí v knihách švédské děti?

11. ledna 2015 v 14:41 | Lucie Podhorná |  Severní glosy
Velmi mě dnes pobavil článek na stránkách Reflexu ohledně švédského dětského pořadu, ve kterém spolu zpívají malá vulvička a malý penisek.

http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/61537/zpivajici-penisy-a-vaginy-v-detskem-televiznim-poradu-svedsko-je-rozdeleno.html

Článek hlásá, že Švédsko je velmi rozpolceno a lidé neví, co si o tom myslet, přijde jim to perverzní a tak. Prolezla jsem pár článků a komentářů k nim a podívala jsem se i na FB největšího švédského deníku, Dagens Nyheter. Post s videem měl nadpis Myslím si, že Švédsko má důležitější věci na starost. Rodičů, které tohle znepokojilo, je mi líto, 5 952 liků a 542 komentářů a 778 sdílení. V naprosté většině se komentující shodli, že píseň je roztomilá a nechápou, kde kdo proboha přišel na spojitost s pornografií. Nebo na to, že za všechno můžou komunisti (to už zní jako diskutující na Novinky.cz). Můj názor tedy je, že se k videu ozvalo pár hlasitých potrefených hus a z toho vznikla celá "aféra". Běžný Švéd s tím žádný problém nemá.


Švédské děti jsou totiž velmi otrlé a jsou už téměř od narození zvyklé na ledacos. Pamatuji si svůj šok v prvním ročníku na skandi, kdy jsem si naivně půjčila dětskou knihu s názvem Min syster är en ängel - česky Moje sestra je anděl od vynikajícího Ulfa Starka, napsanou v roce 1996. Příběh je následující.

Malému Ulfovi zemřela při narození sestřička. Nikdy ji tudíž nepotkal, ale vysnil si ji a věří, že jeho sestra je teď anděl. Často na ni myslí, jestli mají v nebi taky čokoládové dortíčky nebo brusinkový džus. Je to nejlepší sestra, jakou by kdy mohl mít - nehraje si na všeználka, netrápí ho. Jelikož ji nikdo nikdy nevychovával, tak je trochu divoká, ale chová se sama tak nejlépe, jak dokáže. Je na bratříčka hodná a krásně si spolu hrají (ano, uhodli jste, vše se odehrává v Ulfově fantazii). Ulf si jednou přeje dostat blonďatou paruku, přání se mu vyplní a když si ji dá na hlavu, vypadá jako svoje sestra. Tak se malý Ulf rozhodne, že všem se svém okolí svou báječnou sestru představí.
Vleze mamince do šatníku, obleče si její šaty, nazuje její boty a na hlavu dá onu blonďatou paruku. A vyrazí ven. Chodí po okolí, zvoní u sousedů a říká "Ahoj, tohle je moje sestra, přijela jsem na návštěvu z nebe, ona je anděl, víte." Ukazuje svojí sestře všechny ty skvělé věci, které jsou tady na zemi, seznámí ji se svými nejlepšími přáteli. Ale s koncem dne končí i sestřina návštěva a odvane ji vítr.

To je mazec, že? Dali byste to jako rodiče číst svým třeba osmiletým dětem? Nebo byste to předčítali ještě menším? :)

Dětská literatura je ve Švédsku obrovský pojem. Švédi jsou toho názoru, že dítě by nemělo vyrůstat ve skleníku, že by se odmala mělo seznamovat se vším, co ho v životě může potkat. Knihy by měly vychovávat, budovat hodnoty a respekt. V dětské literatuře jsou proto velmi častá a oblíbená následující témata:
  • smrt
  • autismus
  • rozvod
  • zneužívání
  • osamělost
Všichni jste určitě četli Astrid Lindgrenovou. Pipi, Bratři Lvi srdce, Ronju... ve větším rámci to je docela těžká, ba i vážná literatura. Švédská dětská literatura se dá velmi dobře číst i v dospělém věku a pořád to jsou knihy skvělé a zajímavé.

A perlička na závěr. Existuje velmi populární dětská kniha jménem Bajsboken, kterou napsala Pernilla Stalfelt. Není v ní moc textu, spíše ilustrací. Hádejte o čem. ;)



Takže tančící vulvičky a penisky... ale prosím vás, ještě se nad tím někdo pozastavuje? :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama