Nordic Stone Age - skandinávský pravěk

27. července 2015 v 11:12 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Zní to jako název metalové skupiny, co? :) V českém jazyce nejde sehnat téměř nic o severské prehistorii, o těch časech, kdy u Hamburku nebylo nic než tundra, početná stáda sobů a lovci v kožešinách, tak to teď chci napravit a také si v tom sama tímto způsobem udělat pořádek.


Na obrázku vidíte, že severská doba kamenná bylo nejdelší obdobím. Takoví vikingové třeba, to už byl šrumec, pár set let a konec, to nemělo žádnou výdrž.

Pozdní paleolit (cca 50 000 - 10 000 let př.n.l.)
Ledovec ustupuje stále víc na sever, takže lidská populace své osídlení rozšiřuje až k jižnímu Dánsku. Existuje totiž jev jménem poslední ledovcové maximum, což bylo asi 20 000 let př.n.l. v poslední době ledové, kdy ledovce dosáhly své maximální velikosti a rozšíření na Zemi. Na Wikipedii jsem našla tuto zajímavou mapu:


Šedá barva Skandinávie znamená ledovou pokrývku a modrá barva zhruba ve Francii znamená polární a alpínskou poušť. Po ledovcovém maximu přišlo oteplení, tzv. Allerødtiden čili Allerödské období a ledovec tál a ustupoval. Díky jeho tání se zvedly hladiny oceánů a zaplavily pevninu - vzniklo tak např. Irské či Severní moře. Pokud tam byl předtím život, důkazy o něm jsou pryč, kromě několika zachráněných podmořskými archeology.
V pozdní době kamenné se na tehdejším severu (Německo a jih Dánska) rozprostírá tundra a běhají tam stáda sobů. Obyvatelé jsou nomádi žijící v týpí, živící se lovem. Existují zde dvě kultury, Hamburská (13 500 - 11 100 př.n.l., kultura lovců sobů v severní Francii, severním Německu, jižní Skandinávii a Polsku) a Ahrensburská (11 000 - 10 000 př.n.l., jižní a západní Skandinávie, sever Polska a Německa).

Mezolit (10 000 let př.n.l. - 5 000 let př.n.l.)
Otepluje se, sobi i se svými lovci migrují na sever, objevuje se zalesnění. V Dánsku a jižním Švédsku působí Maglemoziánská kultura, od které se dochovaly přístřešky vyrobené z kůry a nástroje pro lov a rybolov. V Norsku a podél západního pobřeží Švédska působila kultura Fosna-Hensbacka, lovci a sběrači žijící u moře. Lidé žijící dále na severu se v zimě přesouvali na jih a v létě zase na sever, řídící se migrací stád a lososů. Na konci mezolitu je klima ve Skandinávii teplé a vlhké, rostou tam smíšené lesy, ve kterých se pohybují pratuři, losi, zubři a jeleni. Lovili je lidé z Kongemoské kultury z Dánska a jižního Švédska. Kongemoská kultura se živila i rybami či tuleni a byli stále lovci a sběrači. Kongemoská kultura byla na konci mezolitu nahrazena kulturou Erteböllskou, která se zabývala lovem ryb, tuleňů a velryb, výrobou keramiky a pěstováním obilí. Byla také celkem bojovná a na jejich osídleních se našla spousta lidských kostí.



Neolit (5 000 let př.n.l. - 2 000 let př.n.l.)
Erteböllští začali asi 4 000 let př.n.l. chovat zvířata a obdělávat půdu a později se stala součástí kultury s nálevkovitými poháry, která byla i u nás v Čechách. Začali expandovat do Upplandu, kde již žily kmeny Nösvetské a Lihultské. Ty od Erteböllských převzaly spoustu techologií a stala se z nich kultura dírkované keramiky na pobřežích Svealandu, Götalandu, Ålandu, severovýchodního Dánska a severního Norska. Mají mezolitický způsob obživy, ale časově spadají do neolitu.
Není známo, jakým jazykem se spolu kmeny dorozumívaly, ale na konci 3. tisíciletí př.n.l. je pohltily kmeny kultury se šňůrovou keramikou, které mluvily praindoevropským jazykem. Dostaly se až do Upplandu a k Oslofjordu a nejspíš položily základ skandinávských jazyků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama