Píseň o panu Sinklarovi aneb setkání Norů a Skotů

17. srpna 2015 v 14:42 | Lucie Podhorná |  Trocha historie
Byť mé časy se skupinou Skaldene již dávno vzal severní vítr, zůstala mi láska k severské lidové hudbě a baladám především. Jednou z velmi populárních písní, která se i v dnešní době neustále objevuje v různých verzích, je Píseň o panu Sinklarovi nebo také Zinklars vise, Herr Sinklar, Zinklarvisa, Sinklar-visen či Herr Sinclair drog over salten hav.


Píseň je založená na pravdivé historii o Georgi Sinclairovi, skotském bastardu a žoldnéři, který bojoval v kalmarské válce (konflikt mezi Švédskem a Dánskem 1611-1613, bojovalo se hlavně u města Kalmar) se svými kumpány, které si švédský král najal. Z Dundee a Caithness vypluly dvě lodě žoldnéřů, setkaly se na Orknejích a chtěli pokračovat po moři do Norska, ale trasu blokovali Dánové. Přistáli teda v Norsku u Isfjorden v údolí Romsdalen a chtěli jít cestou po souši, kterou úspěšně používali jiní skotští a holandští vojáci. Na cestě údolím Romsdalen byl Sinclair přepaden norskými sedláky z okolních vesnic Vågå, Lesja, Dovre, Fron a Ringebu a celá potyčka vešla ve známost jako bitva u Kringenu. Nutno podotknout, že obyvatelé této oblasti byli vojáky a válkou velmi sužování a dříve toho roku se již odehrálo na civilním obyvatelstvu několik masakrů, takže se sedlákům ani nemůžeme divit, spíš jim fandit.


Legendy a historikové si co se týče objemu bitvy trochu protiřečí. Podle legend (zajisté norských) bylo Skotů 900-1100, podle historiků 300. Norů bylo okolo 500 a byli vyzbrojeni hlavně meči, oštěpy a sekerami. Skotů zemřelo 280 (počítá se včetně dne poté, kdy Norové pozavírali přeživší Skoty do stodoly a tam je zmasakrovali, takže se neví, kolik jich zemřelo přímo v bitvě), Norů 6 a 12 jich bylo zraněno, takže sedláci drtivě zvítězili a přeživší žoldáky poslali do vězení v Kristianii (budoucí Oslo). Dnes se na slavné místo bitvy a pomník na místě Sinclairova hrobu ve městě Otta můžete přijet podívat.


Norský básník Edvard Storm zajistil Sinclairovi nesmrtelnost, když napsal v roce 1781 v duchu národního romantismu báseň Zinklarvisa. Do širokého podvědomí se báseň dostala posléze zhudebněním skupinou Folque, následovaly verze od Týr, Gny, Eivor Palsdottir či Street Legal.


Je ještě nutno zmínit jednu postavu spojenou s bitvou u Kringenu a to je Prillar-Guri, pololegendární postava ženy prý z vesnice Sel. Údajně vlastnila roh a když procházeli skotští žoldáci, postavila se s ním na protější stranu údolí (dnes kopec Pillarguritoppen). Začala hrát, buď aby rozptýlila Skoty, nebo aby o nich dala sedlákům signál. V oficiálních dokumentech o ní žádná zmínka není, ale je to hezká legenda, znázorněná i na pomníku. V Otta v Norsku se dokonce uděluje Pillargurina cena každý rok na festivalu Pillarguri, takovém skotsko-dudáckém festivalu na důkaz skotsko-norského přátelství. V Otta funguje i Sinclair's Club, který celý festival pořádá.



https://en.wikipedia.org/wiki/George_Sinclair_(mercenary)
https://sv.wikipedia.org/wiki/Kalmarkriget
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Kringen
https://en.wikipedia.org/wiki/Prillar-Guri
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama