Eliasleden - Eliasova cesta u Piteå aneb švédský Robin Hood

31. října 2015 v 9:26 | Lucie Podhorná |  Mé zážitky ve Skandinávii
Začátkem října jsem jela navštívit kamarádku ze školy Kláru do Piteå, kde dělá au-pair. Její rodina nám půjčila auto a my jsme vyrazily na túru. Klára dostala v turistickém centru mapku s největšími přírodními lákadly, kterou jsme ještě na příští návštěvě s túrou využily. Nepředstavujte si však turistickou mapu, jakou máme my. Je to spíš něco, co můj kamarád přírodovědec nazval "zasraný obrázok" a turistická značka má formu červeného pruhu na stromě, ano, přesně toho, kterým se u nás značí stromy k pokácení. Pokud nevěříte své vlastní mapě, čeká vás na začátku stezky ještě jedna, pro jistotu. ;-)


Kdo to byl Elias? Místní zbojník z 19. století, který se zhlédl v Robinu Hoodovi. Jeho lapkovská kariéra byla dlouhá a úspěšná, prý měl na krádeže talent už v kolébce. Jelikož však měl tak čestný vzor, i on okrádal jen bohaté a jejich majetek po nocích nechával u obydlí chudých. Byl mistr maskování, po velké krádeži v Öjebyn před pronásledovateli utíkal v ženských botách, aby je zmátl. Eliasův konec začal, když seděl na Högberget (součást Eliasleden), spravoval si kalhoty a spatřila ho tam nějaká stařena, která hned utíkala do vesnice ho napráskat. Elias zrovna zasedl k jídlu (jedl palt, viz níže), když k němu do skrýše vtrhli. Nějakou dobu se Elias úspěšně bránil paltem, který na starostu a jeho pomocníky házel, ale když mu palt došel, zatkli ho a vydali spravedlnosti.


Toto je palt. Tradiční norrlandské jídlo, knedlíky z brambor a mouky, které se jí s osmaženou slaninou a brusinkovou marmeládou. Není to úplně špatné, ale věřte mi, že po dvou takovýchto knedlících jsem byla najezená asi 10 hodin.


Vpravo na stromě vidíte turistickou značku. :-) na začátku října bylo všechno ještě krásně barevné. Ne stromy, protože z listnatých tu rostou skoro jen břízy a ty jsou žluté, ale porost u země se zbarví. Zajímavé je, že jsme byly ve výšce pár metrů nad mořem, ale flóra vypadala, jako bychom byly těsně pod Pradědem.


Na celé trase jsou 4 vrcholy, na které si můžete dle libosti vylézt, všechny vypadají víceméně takto. Všudypřítomný kámen je vzpomínka na období, kdy byla Skandinávie pokrytá až dvoukilometrovou vrstvou ledu.


Terén je tu opravdu zajímavý, to tentokrát nekecali. :-) Ona laponská příroda je svébytná a krásná, ale není moc pestrá, takže když v turistickém průvodci čtete "fantasticky různorodý terén s úžasnými vyhlídkami", tak to až zas tak fantasticky různorodé nebude a vyhlídka bude mít nadmořskou výšku max 300 m n. m.


Toto je hladová zeď. Ne ta pražská, ale stejně jako ona byla vystavěna hlavně proto, aby lidé měli v době nouze práci a měli si za co koupit jídlo.


Voda je tu všude. A rybáři taky. :-)

Pokud se budete nacházet u Piteå a budete přemýšlet, co s volným půldnem, tak Eliasleden rozhodně doporučuji. My jsme šly celkem svižně, protože jsme ten den ještě měly další plány, ale dá se to projít pomaličku, po cestě přespat v přístřešku a ta det lungt. A po cestě zpět si můžete udělat malou odbočku v Öjebyn, kde stojí domky starého města Piteå a ty mají velké kouzlo.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama